GTA Liberty City
Před příchodem plnohodnotného pokračování mohou příznivci série Grand Theft Auto vychutnat Liberty City Stories. Jde o port úspěšné hry, která vyšla koncem roku pro handheld PSP… a která vlastně jen lehce poupravila původní GTA 3. Bude to hráčům stačit? Hloupá otázka – jako by se už někdy stalo, že by některý z dílů GTA komerčně propadl.
Rockstar Games už se pomalu dostávají do výsadní pozice, jakou má v dnešní době snad jen Electronic Arts. Rockstaři si diktují podmínky, vydávají hry jako na běžícím pásu – a přitom všechny slaví velké komerční úspěchy a hráči o nich vedou dlouhé debaty. Stejně tomu bude určitě i u nového přírůstku do série Grand Theft Auto. Liberty City Stories přitom nepřichází s ničím novým a pouze přináší na obrazovky televizorů příběhy, které prožili majitelé soňáckého handheldu již koncem loňského roku. Teď mě ale napadá, že to je možná ten hlavní důvod, proč se bude o LCS mluvit… Rockstar ustoupil od své evoluční teorie a udělal krok zpátky.
PS2 verze je do posledního puntíku věrna své předloze z PSP. To mimo jiné znamená, že opět zavítáte do stařičkého Liberty City (poprvé se toto město objevilo v třetím dílu série), kde budeme brázdit známé ulice a potkávat známé lidi – to vše ale v mezích únosnosti, takže hra není přesnou kopií třetího dílu, ale tu ubere, tam zase přidá…
Rychlost není vše
Na první pohled vás jistě překvapí grafika. Nutno dodat bohužel. Všechny postavy, auta a i jakékoliv postavy ve hře totiž postrádají jiskru předchozích dílů. Ano, GTA nikdy nebylo o grafice (a nejspíš ani nebude), ale tohle už je opravdový extrém. Všechno je nedetailní, jednolité. Nejhůře dopadly asi postavy: jsou si natolik podobné, že to vypadá, jako by vývojáři vzali to samé tělo, jen jej pokaždé natřeli jinou barvou a trochu upravili obličej. Auta na tom sice jsou o poznání lépe, také ale nejde o kdovíjakou slávu.
Na vině otřesné grafice je portace – PS2 verze totiž nepřebírá z PSP jen myšlenková pochody, ale doslova a do písmene všechno, a tedy i vizuální stránku. Bohužel to, co vypadá na malém displeji přenosného PlayStationu nádherně, je na televizoru otřesné. Na druhou stranu se mohou hráči na „velké“ konzoli těšit z rychlejšího načítání. Žádné stížnosti tentokrát nejsou na místě (právě dlouhé loadingy narušovaly výtečnou atmosféru PSP verze, které jinak nebylo prakticky co vytknout), hra se dostane na provozní teplotu setsakra rychle.
Vzhůru navrchol
Základní idea se nezměnila: dostáváte do rukou mladičkého gangstera (říkají mu Toni), který přijíždí do Liberty City. Nikdo ho nezná (pár roků v chládku dělá své), žádný z gangsteru jej neuznává a už vůbec se ho nebojí policie. A tohle všechno musíte změnit. Začínáte jako řadový poslíček s jednoduchými úkoly – pár lidí vystrašíte, pár zmlátíte, některé i zabijete. Postupně se dostáváte k složitějším misím, takže budou jednotlivé questy trvat stále déle a déle. Zůstává také klasická možnost plnění vedlejších úkolů, můžete usednout třeba do taxíku nebo sbírat různé skryté balíčky.
Inspirace „trojkou“ je znát na každém rohu. Pokud vám původní (teď myslím „trojku“, ne LCS pro PSP) hra neunikla, v Liberty City se zorientujete během několika sekund. Stačí se jednou projet a kdesi hluboko z hlavy se vám vynoří známá mapa a už budete jezdit jako králové poslepu. Ti, co s třetím dílem GTA neměli tu čest, však musejí počítat s lehkým šokem: oproti Vice City či San Andreas působí Liberty City jako chudý příbuzný. Ulice jsou úzké, město co do rozlohy malé… a nemůžete ani plavat.
I proto je těžké hodnotit Liberty City Stories. Hra je to sice ve srovnání s jinými díly tuctová, protože nepřináší nic nového. Pouze připomíná to, co jsme již dvakrát zažili. Na druhou stranu to ale dělá tak dobře, že by si paměť měli oživit i ti, kterým doposud neuniklo žádné „GTÁčko“. Už jen proto, že tvůrci sami přiznávají, že nejde o plnohodnotnou hru, ale spíše něco jako datadisk. Je to vidět hlavně na ceně, která se oproti běžné částce „kolem patnácti set“ tentokrát nevyhoupne přes „lidových“ devět stovek. No a nováčci, jimž unikly všechny díly? O těch ani nemluvíme, není lepší a levnější příležitosti, jak se dostat do tajů a zákoutí gangsterského života.
Co do zábavnosti je Liberty City Stories o krok před „trojkou“. Jak jsem naznačil již výše, autoři neváhali přidat několik nových prvků. Jedná se sice ve skrze o nenápadné drobnosti, na hru jako takovou ale mají velký (a pozitivní) dopad. Třeba skokánky – jsou teď skoro všude, takže si můžete s autem skočit prakticky každou chvíli. Vítanou novinkou je také přítomnost motorek; v původní hře byla pouze auta. Fajn jsou také změny v ovládání – sice taktéž nenápadného rázu, zato s dopadem atomové bomby. Žádné GTA se ještě neovládalo tak dobře!